Noční město

Včerejší noc byla docela zvláštní. I když ne, lepší by bylo ji nazvat příjemná. Končila jsem v baru až nad ránem a po třetí ráno konečně zamkla a mohla jít domů. Původně jsem si chtěla zavolat taxi, ale bůhví proč jsem to neudělala a místo toho šla domů pěšky. Z práce to mám domů asi půl hodiny přes celé město.

Pořád dávají v televizi, jak někde někoho přepadli a tak. Nicméně já jsem hazardér a říkám si, že mě se to prostě stát nemůže. Od baru jsem stihla dojít jen na roh ulice. Stál tam muž v černé bundě s kapucí na hlavě a kouřil. Když mě uviděl, vstoupil mi do cesty a odhodil nedopalek. Přísahám, že nikdy v životě jsem nebyla tak vyděšená! Nebylo mu ani vidět do obličeje.

Rychle jsem začala couvat a rozlížet se kolem, zda tam někde ještě někdo není nebo kterým směrem bych měla utíkat. Po chvilce panikaření si ten neznámý muž sunbdal kapuci a bylo na něm vidět, že si chce asi jen povídat (asi?!).

,,Dnes je krásná noc, viďte?" otázal se

,,Ano, to je." vyhrkla jsem.

,,Kam máte namířeno?"

,,Domů."

Po kratičkém rozhovoru z něj vypadlo, že zřejmě bydlí někde poblíž mě a zda by mi nevadilo, kdyby jsme šli spolu. Polil mne studený pot. No nakonec jsem souhlasila a šli jsme. Zapálil si další cigaretu a nabídl mi taky jednu. Jsem nekuřák, s díkem jsem odmítla. Celou cestu mi vyprávěl o svém životě, své práci a své rodině. Opravdu jsem ho brala s odstupem a pořád se rozhlížela, zda někde nezahlédnu třeba otevřený nonstop nebo jinou krčmu, kde se před ním bude dát schovat a opožděně zavolat taxík. Jak na potvoru, nikde nic.

Až teprve ke konci cesty jsem začala pociťovat vnitřní klid a nakonec jsem i byla ráda, že se mnou šel. On sám pak přiznal, že taková společnost mu byla velice příjemná a že si s někým jen chtěl popovídat. Míjeli jsme dětské hřiště. Tam se zastavil, popřál mi dobrou noc a vydal se jinou cestou. Já to od tama domů už měla jen pár kroků.

Až teprve doma jsem začala litovat toho, že jsem ho hned odsoudila a měla ho za perverzáka, který mě chtěl ojet v nejbližším křoví. Naopak! Byl to opravdu sympatický starší muž a bylo od něj velice milé, že šel se mnou. Nicméně proč čekal na tom rohu ulice a proč čirou náhodou bydlel zrovna ve stejné části města jako já, na to už jsem nepřišla a asi to zůstane takovou malou záhadou :-)