Dnes to bude krátké a chaotické. Na víkend jsem se těšila a částečně i netěšila. Zase jsem trpěla (a to jsem byla v práci jen blbý 3 dny) spánkovou deprivací. Takže páteční odpoledne mi zaručovalo, že se sakra zase vyspím... ale na druhou stranu jsem na víkend jela do Prahy, kvůli dodělávání restů na bakalářce (kterou zase nestihnu dopsat, už druhým rokem btw.), což znamená, že stejně po nocích spát moc nebudu a budu u wordu vysedávat ve dne v noci... Ouch.
Našla jsem si na realitkách byt. Oujé! Obyvák je stejně velký, jako naše pole dance studio, s obrovským francouzským oknem a výhledem na historickou část našeho městečka. Skvostný snobský byt! Navrhla jsem mámě, že bychom se na něj mohli zajít podívat... nedobrovolně souhlasila. Je po částečné rekonstrukci (takže nová koupelna, přijatelná kuchyň a plastový okna.... that's all), takže nic moc extra. Jediný obrovský plus mu přidává ta jeho velikost (3+1 - 142m2), to že se nachází v dobré části města a ten obr obývák s prosklenou zdí. Ovšem pro mě to byla láska na první pohled, takže...
Pan L. se neozval, Mariňák se už neozval a ani Matt nějak nemá čas. Můj sexuální život začíná být jako moje nové Audi... já nemám Audi. Ovšem ruku na srdce, teď momentálně mi to ani moc nechybí. Nebo spíš jsem se zaměřila asi na podstatnější věci, než je uspokojování základních potřeb.
Kamioňačka je schizofrenik. Hell yeah. Poslední návštěva u ní byla spíš jako návštěva ústavu pro mentálně slabší. Trpí stihomanem, extrémní změnou nálad a částečně nevnímá realitu. Během jedné hodiny se mi snažila namluvit, že její sousedka jí vyhrožuje mafií (ne, fakt ne, tu holku znám, je to mladá holčina s prckem na cestě, ta má chudina svých starostí dost), že se jí její bratr snaží už týden v kuse vykrást byt a taky že jí její nadřízený vyhrožuje v práci vyhazovem, pokud mu prý nedá (eh... tomu bych možná i věřila, ale v návaznosti na to ostatní si myslím, že prostě vyšiluje). Měla jsem tisíc chutí ji odvézt k psychoušovi, protože to poslední dobou sama se sebou nedává, ale když už potom začala cosi plantat o vraždě a že by jí bylo ve vězení hrozně fajn, protože by nemusela dřít a splácet svůj pidi byt, radši jsem se uklidila pryč. Po zbytek večera mi vypisovala smsky (že já dement jí vůbec něco psala... kdysi dávno), že až se nastěhuju do novýho bytu, bude tam bydlet se mnou... tak to sorry, ale ne. S těží uživím sebe, natož ještě k sobě tahat fetku.
Zrzka řeší čerstvě rozchod. Ten její vysněný mužský se s ní netaktně rozešel při hraní League of Legends. Jako vážně?! Chudina mi berečla do telefonu a lákala mě na víno, ale bohužel, tenhle víkend to fakt neklapne a přes týden si to nelajznu se někde vylít. Takže to zapijeme až ten další víkend, to zatím v plánu nic nemám. Ale je to úsměvný, jaký jsou pánové v dnešní době gentlemani, že? Kopala bych je do koulí, ale oni už žádný nemaj... jen plnou hubu keců.
No a bude deset a já pořád sedím nad wordem. Čaj už mi došel a víno taky, ale zjistila jsem, že alkohol a hladina v krvi mají pozitivní vliv na smyslové vnímání a produktivitu. To co se mi povedlo vypotit jen za dnešek, bych za střízliva patlala třeba týden. Zajímavé, asi o tom napíši budoucí diplomovou práci. Hahaha. Mějte se jak chcete, já stále zůstávám pozitivní. I přes to všechno, co se na mě za těch pár dní zase vysypalo. Díky Bohu za to jaro a slunečné počasí. Je to moje Power banka. Jinak už bych zase jela na dřeň. Chtělo by to jet někam na fesťák... ne... chce to ještě deci vína.
Žádné komentáře:
Okomentovat