Znáte ten pocit, když máte svýho nejlepšího kamaráda, kterýmu se svěřujete se vším, myslíte na to samé, máte stejné hobby, jste stejně praštění, jste k sobě naprosto upřímní a připadá vám, že prostě ten jediný vám skutečně rozumí? Na tom člověku Vám samozřejmě hodně záleží, nicméně pořád jste jen nejlepší kamarádi, nic víc v tom není.
Jednoho takového mám samozřejmě i já. Seznámili jsme se na KPV a hned od prvního okamžiku bylo jasné, že my dva spolu budeme jako dva nezastavitelní šílenci. Byly jsme stejně praštění, měli stejný smysl pro humor a i z té nejhorší situace jsme si dokázali v nouzi nejvyšší dělat srandu.
Říkejme mu pan L. (a pan hlavně proto, že je ženatý). Včera ráno jsem od něj dostala pozvání, že mám přijet a že zajdeme někam na párty. To je nabídka, která se neodmítá! Zabalila jsem si pár nejnutnějších věcí, skočila na první vlak a už je bezhlavě hnala do Čech vstříc novým zážitkům a alkoholu. Přeci jen po nevydařeném čtvrtku to bylo potřeba...
Přijela jsem na nádraží, kde už na mě pan L. čekal, aby mě odvezl na pokoj, kde nám zabookoval pokoj (poslední dobou mám na ty hotely štěstí...). Bohužel u něj doma jsem přenocovat nemohla, jeho manželce by se to moc nelíbilo... když se nad tím zamyslíte, není se ani čemu divit.
Hned po příjezdu na hotel mi volala Anda (další z naší party na KZP), že už na nás čeká před hotelem a že jedem teda někam posedět. Provezla nás celým městem. Nakonec jsme zalezli do jedné malé a příjemné hospůdky, kde se dokonce hrálo na kytary. Tam se k nám přidal ještě čtvrtý do party a byli jsme komplet. Byla jsem tak ráda, že všechny ty lidičky vidím! Pohltila mne nostalgie. Tak moc mi chyběly ty známé tváře.
Dokud se hrálo a zpívalo (a bylo co pít) jsme tam seděli a debatovali snad úplně o všem. Jakmile nás barmanka vyprovodila s tím, že už je čas jít, naskočili jsme všichni do auta a odjeli na druhou stranu města do vyhlášeného klubu, kde naše divoká jízda pokračovala. Jako první odpadlík se stala Anda, jediná střízlivá, protože ráno měla důležitější věci na práci. Zůstali jsme tedy ve třech, ale to ničemu nevadilo, i tak jsme pařili. Jako vždy jsem míchala vodku s džusem a víno s red bullem. Svíjela jsem se uprosřed parketu a cítila na sobě doteky úplně cizích lidí. Ale to už se v klubech stává, mě osobně to vůbec nevadí. Je to nejlepší způsob, jak se s někým novým seznámit. Opilí lidé jsou totiž naprosto otevření a hlavně upřímní.
Odbyla třetí ráno a už bylo na čase jít. Přeci jen jsem potřebovala být na neděli alespoň trochu použitelná. Pan L. se nabídl, že mne doprovodí na hotel, což bylo fajn, protože já neměla sebemenší tušení, kde to je. Došli jsme na hotel a našli můj pokoj, ve kterém byly dvě oddělené postele. Hned jsem si to namířila do sprchy. Ten večer tekla jen ledová voda. Se zaťatými zuby jsem se rychle opláchla a hned vyskočila do osušky a rychle pod peřinu. Pan L. se pořád neměl k odchodu. Pod peřinou jsem si rychle navlékla alespoň kalhotky a triko na spaní a shodila na zem studený mokrý ručník.
,,Ty nejdeš domů?" zeptala jsem se pana L.
,,Nechci jít domů." odpověděl.
,,To asi chápu, máš to daleko, že? No ta druhá postel je volná, takže klidně můžeš nocovat tady." navrhla jsem poněkud neochotně.
,,To zní dobře." odpověděl.
Odešel do sprchy. Mezitím už jsem byla tak na půl mimo, protože mě zmohlo víno a zároveň i únava. Slyšela jsem jen klapnutí dveří od koupelny a poté i zvuk vypínače. V pokoji byla najednou naprostá tma. Otočila jsem se čelem ke stěně a byla bych i usnula, kdyby mě najednou pan L. něžně nepohladil po rameni. Zděšeně jsem se na něj podívala.
,,Co to sakra děláš?! Doma máš ženu!" odstrčila jsem ho.
,,Na tohle jsem čekal celé tři měsíce..." odpověděl a začal mě vášnivě líbat.
Byla jsem zoufalá. Moje hlava křičela ne, ale tělo jásalo ano. Nemělo cenu se bránit, netrvalo dlouho a jeho svodům jsem podlehla. Pan L. je krásný mužský, má skvěle vypracované tělo. Jenže! Je sakra ženatej! Možná za to mohl alkohol, nebo moje vnitřní já, které mi našeptávalo, že tohle se stát nemělo, no zkrátka a dobře byl to za poslední dva roky ten nejhorší sex...
Cítila jsem se za to mizerně. Po aktu se pan L. zvedl a mlčky odešel spát do druhé postele. Ležela jsem na posteli odkrytá a skroucená do klubíčka. Bylo mi hrozně špatně. Připadala jsem si najednou méněcenná a zrhzená. V neděli po probuzení jsme už o našem ,,večerním dobrodružství" nemluvili. Pan L. mě jen odvezl na vlak a odjel. Pachuť v ústech od jeho posledního polibku na rozloučenou mám ještě teď. A ten pocit viny, tak ten se ve mě bude držet ještě hodně dlouho...
Žádné komentáře:
Okomentovat