Jsou dny, kdy si práci za barem užívám a jsou dny, kdy bych s tím vším už nejradši praštila. Včerejší večer byl jeden z těch pohodovějších dnů za barem. Je o mne všeobecně známo, že zdejší štamgasti (hlavně ti, kteří docházejí na pivo denně), si mě přezdívají miláček. A já se tomu nebráním. Koneckonců mě to vždy potěší :-)
Seděla jsem na baru a poslouchala potichu pohrávající jukebox, který zrovna okupovala banda mladých kluků. Musím uznat, že opravdu měli dobrý vkus, co se týče hudby. A jelikož se snažím být alespoň v práci stále pozitivní, nevědomky jsem se vlnila do rytmu právě hrající Metaliky. Uculení pánové se zájmem sledovaly moje vlnící se boky a jen s těží zadržovali smích.
Odpoledne se na bar zastavila na otočku i provozní, přebrat si tržby a dovézt zboží. Prohodily jsme spolu pár slov, hlavně plány na víkend. U mě to bylo jasné, já budu trčet v práci. Při pohledu na můj naříkající a naprosto zdevastovaný telefon si provozní dovolila poznamenat, že už by to asi chtělo změnu. No ještě aby ne... Díky mému věčnému házení s telefonem o stěny a o zem je přes celý displej pavučina, že se jen s těží dají číst zprávy, dotyk už taky těžce vynechává, a celokovové tělo a rožky jsou již značně sedřené a pokroucené. Až mi toho mýho telefonu bylo líto, jak jsem na něj kolikrát byla hrubá :-D
No jo, jenže já a novej telefon? Vždyť ho zase zničím. To snad ani nemá cenu! Následovala debata pro celou hospodu. Ze starých páprdů sedících u piva se z čista jasna stali specialisté na mobilní telefony. Až jsem se musela smát, jaká horlivá debata na téma poměr cena/výkon a která značka je vlastně nejlepší. Div se u toho neporvali. :-D
Nakonec provozní nadhodila, že bych si měla udělat radost a zkusit něco nového. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou. ,,No, mě třeba napadlo - měla jsi už někdy iPhone?" zeptala se. Kývala jsem hlavou, že ne (jsem jedna z jeho odpůrců, prostě ten telefon mi neznámo proč nesedí/nelíbí se mi). ,,Vidíš? Tak je čas na změnu! Udělej si radost a pořiď si jeden." nakázala provozní. Začala jsem se smát. Za ty prachy (vyčteno na heurece, že pořizovací cena těchto plecháčů - od iPhone 7 a výš - je 14 tisíc) se ten telefon na ,,vyzkoušení" fakt neoplatí. A mít ho na týden, než s ním zase švihnu o zem, no to bych si musela pak urvat hlavu... :-D
,,Popřemýšlej o tom. Nikdo přece neřekl, že musí být nutně novej. Koukni na net, kolik je překupníků. Seženeš ho za pár kaček." naposledy mě pobídla a s ďábelským úsměvem odešla. Ten den mi to vrtalo hlavou. V mezičase mi od štamgastů přišlo asi tisíc doporučení na ostatní telefony i s osobní recenzí, kdo komu ho kdy koupil a jak už ho má dlouho...
Na večer, když se trochu vylidnilo, jsem brouzdala po netu a se zvědavostí se proklikávala eshopy s repasovanými telefony. Samozřejmě, že jsem se koukala na ty iPhony... No co si budem povídat, i tak ty ceny jsou přehnaně vysoký (a to jde o zboží z druhé ruky). Dokonce jsem pro odbornou radu a povzbuzení volala i zrzce (jelikož ta nakousnutý jablko má). Byla mým výběrem překvapená, nicméně podpořila mě v tom (ne, vyloženě mě ukecala!!!) no a tak se stalo, že ještě toho večera jsem si z jednoho toho repasu vybrala jednoho plecháče za nějakej rozumnej peníz a do středy by se měl objevit u mě na zápraží. Tak jsem na něj sama zvědavá.
PS: Nebojte, nebude mít dlouhýho trvání. Hned se Vám pochlubím, jak s ním zase budu třískat vzteky o stěnu :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat